KOMENTÁTOR

64. Mechanismy parchantění demokracie

21. 5. 2014

V současnosti a v přítomné společnosti můžeme konstatovat jakési parchantění demokracie. To nás vede k úvahám, jakými mechanismy je to umožněno.

Ve fungování stran vidíme toto: Strany artikulují to, čeho a jak chtějí dosáhnout, svými tezemi. Ty se stávají ideologií, tedy zavedenými frázemi, které mají pouze za cíl dostat jejich hlasatele k moci. Do pozic moci se pak dostávají ti, kdož jsou dostatečně komunikačně zdatní a ideologicky přizpůsobiví, tedy schopní v rámci ideologie prohlásit to, co se právě hodí, co je sympatické a líbivé, aniž se ohlížejí na realitu. Tak se do pozic moci automaticky dostávají lidé, kteří netrpí morálními skrupulemi a jejichž hlavním cílem je realizovat svoje sobecké zájmy bez ohledu na cokoli. Jakmile se tito hlasatelé dostanou do pozic moci, stávají se ve svém konání na určitý čas nepostižitelnými, a jak už prokázali, jsou schopní ideologickou rétorikou přikrývat svoje sobecké aktivity. (Typicky ČR.)

Ideologické přikrývání faktických záměrů je jev typický pro totality. Ty, které se stylizují za demokracii, sice umožní vznik stran, konstituujících se za určitým cílem, ale pravidelně je infiltrují agenty a dostávají je tak pod kontrolu ve výše uvedeném smyslu (ideologické zakrývání reality). (Typicky Rusko.)

Ještě jedno hledisko tu lze uplatnit. V základu moderní společnosti je přerozdělování vyrobených statků, což je zdůvodněno nutností, aby stát měl prostředky na svoji a společenskou strukturu a agendu. Tedy na to, co ideologicky zdůvodní jako potřebné. Tak se na základě ideologie konstruují pozice moci, jež umožňují čerpat přerozdělené prostředky. Stává se přitom, že ideologie přikrývá faktický účel, který není jinak zdůvodnitelný než ideologicky a ve skutečnosti jde o politickou trafiku. (Typicky EU.)

Inspirativní v těchto úvahách by mohla být exkurze do dějin římské republiky. Zde bychom mohli studovat mechanismus přechodu od republiky k císařství, od demokracie k diktatuře, který naznačuje, že (v tehdejší podobě) nebyla demokracie dlouhodobě udržitelná.